<< Zpět na seznam
Text tohoto článku vychází z přednášky zkušené neuroložky MUDr. Jolany Markové, primářky Neurologické kliniky 3. LF UK Thomayerovy nemocnice a vedoucí lékařky Centra pro léčbu bolesti hlavy. Paní doktorka je zároveň vědeckým sekretářem CHS (Czech Headache Society) a členkou IHS (International Headache Society).
Je to bolest střední nebo vysoké intenzity, která narůstá. Tato bolest může být tupá, tlaková, pulzující.
Bolest se často nejprve projeví v týle, proto se stává, že pacienti chodí třeba i rok na rehabilitaci kvůli bolestem krční páteře, než se přijde na to, že se jedná o začátek záchvatu migrény.
Při migréně často bolí polovina hlavy a člověk není schopen žádných činností. Fyzická činnost migrénu zhoršuje.
Migréna má mnoho doprovodných příznaků. Pacientovi vadí světlo, zvuk, ale i třeba pachy nebo silné těžké vůně. Pacientovi je obvykle nevolno od žaludku a často při atace migrény zvrací.
Vyšetření, jako je například magnetická rezonance či EEG, neprokáží žádné patologické změny na mozku. Lékař se při stanovení diagnózy řídí hlavně tím, co mu řekne pacient.
Pacient je mezi záchvaty migrény bez obtíží.
Některým pacientům se ohlašuje migréna dopředu tzv. prodromy. Chutí na sladké, obecně větší chutí k jídlu, rozladěním, plačtivostí, častějším nucením na močení apod.
Auru má asi 30 % pacientů. Projevuje se nejčastěji zrakovými poruchami, pacient vidí v zorném poli různé svítící obrazce nebo mu vypadne část zorného pole apod.
Po atace migrény potřebuje pacient nějakou dobu na zotavení.
Babička má migrénu, já mám migrénu, budou ji mít i mé děti? Na to se často pacienti ptají. Na tuto otázku však neurologové ještě nedovedou odpovědět.
Lékaři vědí, že se může jednat o genetickou dispozici. V některých rodinách je v každé generaci někdo postižený migrénou, v některých rodinách se migréna projeví až v každé druhé generaci. Někdy trpí migrénou pouze jeden člen rodiny.
Do poradny přichází mnoho mladých žen, u kterých se dispozice k migréně projevila poté, co začaly brát antikoncepci. Ukazuje se, že se to týká hormonální antikoncepce podávané v jakýchkoliv dávkách, tedy i v nízkém dávkování. Zkušenosti neurologů ukazují, že antikoncepce má vliv na propuknutí nebo zhoršení migrény.
Je vhodné zvážit vysazení antikoncepci na tři měsíce a pozorovat, zda se zdravotní stav srovná.
Pacientky, které mají migrénu s aurou a mají v rodině riziko ischemických chorob nebo mrtvice, by užívat antikoncepci neměly. Stejně tak se to týká pacientek, které mají nadváhu či jsou kuřačky.
Pacientky se často bojí otěhotnět, protože si nedovedou představit, jak by bez léků, které se v těhotenství nesmí brát, záchvat migrény zvládly. Migréna bez aury se ale v nadpoloviční většině případů od čtvrtého měsíce těhotenství zlepší. Je to dáno tím, že některé ataky migrény jsou vyvolány hormonálními změnami a v těhotenství je hladina hormonů stabilní.
U migrény s aurou to neplatí. Při ní se ataky migrény objevují i během gravidity.
Jak vyplynulo z výzkumů, pacienti s migrénou mají často pocit úzkosti a projevují se u nich deprese.
Obvykle se neví, zda má pacient úzkost a pocity deprese, protože mu migréna ničí život, nebo by měl tyto potíže i bez migrény.
Má-li pacient čtyři až šest záchvatů migrény v měsíci, je správné, když tabletu triptanu užije hned při prvních známkách přicházejícího záchvatu migrény. Lék do dvou hodin od užití zabere a pacient může dále dělat to, co potřebuje.
Trpí-li pacient více jak deseti dny migrény v měsíci, měl by se poradit se svým neurologem, kdy léčivo vzít a v jaké dávce, aby ho v budoucnosti nepostihla bolest hlavy z nadužívání léku.
Je prokázáno, že pokud pacient užívá léky na bolest hlavy více jak deset dnů v měsíci, už po třech měsících může trpět triptanovou bolestí hlavy. Nebo v případě jiných léků se jedná o bolest hlavy z nadužívání analgetické medikace.
Obvykle půl tablety na zablokování záchvatu nestačí, bolest se vrací. Pacient užije půl tablety odpoledne, půl tablety v noci, a v konečném důsledku je to horší, než kdyby hned zpočátku užil odpovídající dávku léku.
Správné nastavení dávkování léčby by měl stanovit neurolog a při jakýchkoliv nejasnostech by se měl pacient opět obrátit na lékaře.
Triptany mají vedlejší účinky, které ale nejsou pro zdravého člověka nebezpečné. Někdy mohou být nepříjemné. Mezi tyto vedlejší účinky patří malátnost, pocity tepla v krku nebo v hlavě. Někteří pacienti se polekají, že je postihla mrtvice, infarkt nebo alergická reakce. Neurologové o vedlejších účincích všechny pacienty předem informují, a tedy pacient dokáže rozpoznat, oč se jedná.
Není to pravda. I studiemi je prokázáno, že pokud pacient opakovaně po sobě užívá vyšší dávky paracetamolu či panadolu, může dojít k poškození jater.
Neurolog radí: Jak kdy a je vždy třeba to konzultovat s lékařem. Například v Americe jsou kombinované preparáty triptanů, nebo nesteroidní antirevmatikum (Diklofen a Ibuprofen). Při těžkých záchvatech migrény, za situace, kdy první z podaných léků nezabere, je možné léky kombinovat, ale pouze na radu lékaře. Nelze to však dělat běžně, protože tento postup může mít více vedlejších účinků.
Není to pravda, záchvat je lepší zaléčit. Pokud pacient prožije záchvat bez léků, vůbec to neznamená, že nedostane další záchvat migrény, že nebude zlý a že se tyto záchvaty nenakupí.
Úplný nesmysl. Nikdo nebude předstírat migrénu, pokud ji nebude mít.
https://www.migrena-kompas.cz/lekar-odpovida/32-Pravda-a-myty-o-migrene-s-primarkou-MUDr-Jolanou-Markovou/